Měření kohoutkové výšky a délky tibetského teriéra

27.02.2016 09:54

(pro potřeby chovatelské komise TTC zpracovala S. Jemelková, 2/2016)

 

Kohoutková výška zvířete je výška měřená od země k nejvyššímu bodu hřbetní linie, tedy ke kohoutku. V biologii je to základní výška, používaná u všech druhů savců k určení jejich velikosti.

Kohoutek psa, též hřbetní hrbol, je tvořen chrupavkou horního okraje lopatek, výběžky souvisejících hrudních obratlů a pletencem svalů nad páteří. Nachází se na přechodu krku v hřbet a jeho utváření souvisí s nasazením krku a s utvářením lopatky.

Délka tibetského teriéra: Platný standard z roku 2015 o proporcích tibetského teriéra říká: Délka od vrcholu ramene ke kořeni ocasu se rovná kohoutkové výšce. (Anglická verze: Length from point of shoulder to root of tail equal to height at withers.) Tato definice ve standardu je základem pro měření, které pracovně označujeme jako "délka tibetského teriéra".pozn.

Vrchol ramene: nejvyšší bod ramenní kosti, dá se nahmatat mezi přední stranou krku a předhrudím. (Lze hovořit i o ramenním kloubu.)

Kořen ocasu: místo, kde je ocas napojen na záď psa, měří se shora.
 

Obecné zásady měření psa

  1. Při měření stojí pes na tvrdé neklouzavé vodorovné podložce. U malých a středních plemen je ideální měření na pevném stole s neklouzavým povrchem.

  2. Pes musí stát v přirozeném postoji, pevně na všech čtyřech končetinách, s přirozeným těžištěm těla, nikoliv tedy v nacvičeném výstavním postoji. Konkrétně platí tyto zásady:
    a. Pes musí stát klidně. Neklidně přešlapujícího, strachy přikrčeného nebo vzpínajícího se psa je velký problém přesně změřit.
    b. Pes musí stát rovně, přední a zadní nohy symetricky podél své přirozené podélné osy.
    c. Předloktí psa při pohledu zepředu i ze strany musí směřovat svisle k zemi.
    d. Zadní končetiny nesmí být ani podsazeny pod tělem ani vysazeny daleko za konec trupu psa, při pohledu zezadu musí být končetiny postaveny svisle (ne tedy rozbíhavě ani sbíhavě).
    e. Držení krku a hlavy psa musí být přirozené, s očima směřujícíma přímo dopředu. Příliš skloněný nebo příliš vztyčený krk psa a skloněná nebo naopak zakloněná hlava jsou chyby, stejně jako hlava otočená na stranu.

  3. Psa není možné změřit na milimetry jako nějakou neživou věc, je třeba počítat s tím, že vzhledem k pružnosti kloubů a vazů může dojít k menšímu rozptylu naměřené výšky. Proto se měření provádí třikrát, a to vždy po změně postoje psa. To znamená, že po každém měření musí pes několikrát přešlápnout a znovu zaujmout přirozený postoj. Závěrečný výsledek je průměrem všech tří měření.


Zásady měření kohoutkové výšky psa

  1. Měřidlo musí být pevné, ideálně se třemi, ale minimálně se dvěma rameny, postavenými vzájemně v pravém úhlu (90o). Rameno, na kterém se provádí odečet výšky, musí být postaveno na zemi svisle těsně za loktem psa, druhé rameno, které se položí na kohoutek psa, musí být postaveno vodorovně.

  2. Měřidlo se přikládá na kohoutek psa těsně, ale bez zbytečného tlaku.


Zásady měření délky tibetského teriéra

  1. Měřidlo musí být pevné, se třemi rameny, postavenými vzájemně v pravém úhlu (90o).

  2. Měřidlo se přikládá na vrchol ramene a kořen ocasu těsně, ale bez zbytečného tlaku.

  3. Při měření musí být hlavní část měřidla, na které se provádí odečet délky, rovnoběžná s podélnou osou těla.

__________________________________

Poznámka: Tělesná délka psa se měří obvykle od vrcholu ramene po sedací hrbol. Aby nedocházelo k záměně s tímto způsobem měření, v textu je používán termín „délka tibetského teriéra“. 

 

Štítky:

Zpět